Prázdniny. Relax, odpočinek, ale i nebezpečí
V pátek dostaly děti vysvědčení a v pondělí byl první den prázdnin. To současně znamená i čas dovolených pro dospělé. Všichni se těšíme na tolik potřebný odpočinek a relax, ať už budeme kdekoliv. Kromě samotného těšení se na aktivní či pasivní dovolenu bychom však měli myslet i na možná rizika, která nás mohou potkat.
To není strašení, ale realita. Kvůli naší nepozornosti nebo nečekaným okolnostem, do kterých se ovšem můžeme dostat doma na zahrádce, na chalupě, u jezera nebo u moře či na horách, se právě v době prázdnin stává více úrazů. A víte, co je většinou jejich společný jmenovatel? Podcenění situace.
A protože jde o letní prázdniny, tedy slunce a teplo, tak jedním z nejvážnějších nebezpečí nám hrozí při koupání. Pokud nevlezeme do vyloženě na první pohled nezdravé a nekvalitní vody, pak jsou to úrazy a utonutí. Nejvážnějšími úrazy jsou poranění páteře. Během posledních 20ti let si každý rok těžce poraní páteř 30–40 osob. Většinou se tak děje po nerozumném skoku do neznámé vody a malé hloubky. Prostě frajeřina, jejíž následky pak neseme celý život. Pokud přežijeme.
Od Českého statistického úřadu jsme si vyžádali data a jsou otřesná. Každý rok je nahlášena smrt utonutím v cca 200 případech!
Rok dítě do 14 let dospělí
2011 9 177
2012 6 147
2013 8 170
2014 8 134
2015 10 156
* Nejsou započítány sebevraždy a násilné činy.
Utonutí. Co to je vlastně utonutí?
Při utonutí dojde k nadechnutí většího množství vody do plic a uzavření dýchacích cest. Při utopení nastává smrt nedostatkem kyslíku v těle někdy už po 2–3 minutách. Jedním z hlavních příčin utopení je konzumace alkoholu, nedodržování zásad bezpečnosti a podcenění nebezpečí. Zvýšené procento alkoholu v krvi nám obvykle snižuje bystrost a může se stát, že sami rozumně neodhadneme, co zvládneme a co ne. Rizikové je i to, že opilý člověk velmi rychle ve vodě prochladne a mohou mu tak velice brzy dojít síly. Dále je důležité nepodceňovat dodržování zásad bezpečnosti. Na člunu máme mít na sobě záchrannou vestu, na 100 % to platí pro děti, nesmíme přetěžovat člun apod. A poslední příčinou utonutí je již zmíněné podcenění nebezpečí. U plavců je to např. špatné odhadnutí fyzických sil, dokazování druhým o našich velmi dobrých plaveckých schopnostech apod.
Co s tím? Obecně se dá vše shrnout do desatera základních rad
-
Nechoďte se koupat sami. Nikdy nevíte, co se může stát.
-
Do vody nechoďte těsně po jídle – to znamená s plným žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla počkejte minimálně jednu hodinu.
-
Nepijte alkohol. Na to pozor zvláště tehdy, hlídáte-li děti.
-
Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
-
Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení.
-
Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou.
-
Jdete-li plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod lodičky nebo si s sebou vezměte alespoň barevnou ruční bójku. Popřípadě aspoň informujte své známé.
-
Když cítíte únavu nebo když vás chytne křeč do nohy, tak si odpočiňte, ideálně se přidržte loďky, bójky nebo podobně.
-
Nezapomeňte, že děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest nepatří do lodiček. Pozor na děti v kruhu nebo jiném pomocném prostředku, mohou z něj vypadnout, sklouznout nebo se převrátit.
-
Buďte vnímaví ke svému okolí. Stává se, že se někdo utopí jen pár metrů od vás. Téměř na dosah ruky.
Jak zachraňovat?
Je to drsné, ale špatná pomoc, žádná pomoc. Zachraňovat tonoucího bez uvážení není vždy správné řešení, mohlo by se totiž stát, že se utopí i sám zachránce. To však neznamená, že bychom měli při pohledu na topícího se člověka jenom stát a volat o pomoc. Je dobré vědět, jak můžeme bez ohrožení vlastního života tonoucímu pomoc.
Několik dobrých rad při zachraňování
-
Člověk by se měl porozhlédnout, zda se nedá tonoucímu něco podat nebo hodit ze břehu, aby se zachytil. Osobní zásah je vždy ta poslední možnost, protože je pro zachraňujícího a pro Vás samotné velmi nebezpečný.
-
Dříve než budete pro tonoucího skákat do vody, nezapomeňte ještě někomu dát vědět.
-
Když budete pro někoho skákat do hluboké vody, sundejte si nejdříve oblečení a boty. Je také velmi nebezpečné skákat pro někoho z velké výšky či místa, kde to neznáte nebo nevíte, co je pod vodou. Můžete se při dopadu zranit o hladinu nebo o něco pod hladinou, co jste neviděli.
-
Plavte s hlavou nad vodou – pokud vám zmizí tonoucí pod hladinou, ať víte, kde to bylo.
-
Zachyťte ho rychle a razantně a táhněte ho za bradu k nejbližšímu břehu.
-
Utopenému po vytáhnutí z vody se snažte co nejrychleji odstranit bláto, písek, bahno z úst a nosu.
-
Pokud nedýchá, okamžitě přikročte k resuscitaci a zajistěte činnost srdce. Pamatujete na pravidlo 30:2? Když se vám povede člověka přivést k vědomí, vykašle vodu sám.
-
Okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.
Jaké úrazy se mohou při koupání stát?
Mezi nejčastější úrazy z koupání patří poškození páteře s různým stupněm ochrnutí dolních částí těla a obou končetin. Dále si člověk svou neopatrností může způsobit otřes mozku nebo při velkém nárazu i ztrátu paměti. Tyto druhy zranění jsou způsobeny nebezpečným skákáním do vody – a to jak z velkých výšek, tak i skákáním do vody, kde nevíme, jak vypadá dno daného místa (zda tam není nějaký skalní výčnělek či nedostatečné množství vody). Dříve nežli se člověk rozhodne skočit do vody, měl by zhodnotit riziko, které mu může hrozit. Nejlépe je zjistit, jaké jsou podmínky pro koupání.
Kromě již zmíněných zranění jsou to také nechtěné pády, uklouznutí či zakopnutí, které mohou vést ke zlomeninám, vyvrtnutým kotníkům, naraženinám apod. Dále se můžeme pořezat o sklo, konzervu nebo jakýkoli ostrý předmět, který tam někdo zahodil. Nejlepší prevence před pořezáním nebo poškrábáním je nosit do vody (tam kde není vidět dno a člověk danou oblast nezná) pevnou obuv.
Rad, informací a vědomostí by se mohlo napsat ještě mnoho. Vše se ale vždy dá zestručnit. V tomto případě by to mohlo být asi takto: OPATRNOST – OHLEDUPLNOST – OBEZŘETNOST – EFEKTIVNÍ POMOC.