O záludnostech pitného režimu

V těchto dnech jsme doslova v zajetí horkého, dusného a tropického počasí. Nikoho proto jistě není třeba přesvědčovat o tom, že voda je jednou z nejdůležitějších součástí lidského těla. Už ve starém Římě se říkalo: „Sine aqua vita esse non potest“, neboli: „Bez vody není života“.

Voda tvoří téměř 80 % hmotnosti novorozence. Dospělý člověk má váhový podíl vody sice nižší, ale i tak tvoří 65 % z jeho celkové hmotnosti.

Jakou úlohu tedy voda v našem těle hraje? Klíčovou.

Tak například rozpouští řadu pro život nezbytných látek, čímž umožňuje vstřebávání živin, iontů i ve vodě rozpustných vitaminů. Sliny, žaludeční, střevní a pankreatická šťáva jsou roztoky enzymů a iontů, které umožňují trávení a průchod potravy trávicí trubicí. Ve vodném prostředí se v organismu uskutečňují téměř všechny chemické reakce, které se v těle tvoří a které jsou pro život nezbytné. Voda umožňuje vylučování zplodin látkové výměny a škodlivých látek tvorbou moče v ledvinách.

Voda je také základní složkou cirkulujících tekutin: krve a lymfy. Krev přináší tkáním kyslík i živiny a odvádí oxid uhličitý a zplodiny látkové výměny, které by se jinak v tkáních hromadily a působily škodlivě. Lymfa umožňuje přímé vstřebávání tukových kapének ve vodném prostředí přímo ze střeva, odvádí přebytečnou tekutinu z mezibuněčného prostoru a také přivádí případnou infekci (bakterie, viry) z postižené tkáně do mízních uzlin, kde dojde k jejich úplné nebo částečné likvidaci. Voda mozkomíšního prostoru chrání mozek před nárazy stejně jako plodová voda chrání lidský plod v děloze. Voda tvoří sklivec, což je průzračný rosol v oku, který umožňuje průchod světelných paprsků, a je proto podmínkou vidění. Odpařování vody povrchem kůže a také dýcháním umožňuje regulovat tělesnou teplotu.

V podobném duchu bychom mohli pokračovat na další dvě strany a stejně bychom asi nepopsali vše. Nedostatek vody je častá a závažná chyba. A takovéto mohou být důsledky:

• Při nedostatku vody se krev zahušťuje a hůře teče. Horší průtok krve vede k únavě, nervozitě a někdy i k bolestem hlavy.
• Absencí vody můžeme na sobě pociťovat únavu, svalovou ochablost, závratě, bolesti hlavy, ale i halucinace.
• Nedostatkem vody trpí sliznice dýchacích cest, zejména dětí a starých osob. Nejhorší situace je v zimě, kdy je vzduch nejsušší. Vysušené sliznice jsou náchylnější k nemoci.
• Nedostatek vody přetěžuje ledviny, které pak musí vylučovat příliš koncentrovanou moč. Zahuštění moče zvyšuje riziko tvorby močových kamenů a také záněty močových cest vzniknou snadněji. Krajní nedostatek vody vede k selhání funkce ledvin.
• Pokud je nedostatek vody spojen s hladověním, většina potíží včetně zácpy se ještě zesiluje.
• K mimořádnému zahuštění krve dochází při pokročilé ateroskleróze postihující mozek. Pocit žízně může být chorobou potlačen, zahuštěná krev hůře teče, přivádí tkáním méně kyslíku, snadněji se sráží a prokrvení mozku se kriticky zhoršuje.
• Nedostatkem vody trpí i pokožka. V krajním případě je viditelně scvrklá a vrásčitá.
• Letní horka vedou k mimořádným ztrátám vody nejen při námaze, ale i při opalování. Příliš slunce a málo pití vede jen rychlému stárnutí pleti.
• Při těžké práci nebo při vrcholovém vytrvalostním sportu, zejména pokud se provozují v horku, může nedostatek vody způsobit selhání termoregulace – není dost vody na odpařování a tvorbu potu, a tak se organizmus přehřeje.

Chyba v pitném režimu začíná v mnoha domácnostech již ráno. V noci se totiž organizmus značně vysuší. Ranní spěch nedovolí klidnou snídani. Šálek kávy nebo kakaa, bez dalšího nápoje, noční ztráty vody nenahradí.

Mimořádné ztráty vody a iontů působí i řada chorob:

• Horečka, zejména je-li provázena třesavkou, a strmé, vysoké stoupání tělesné teploty se střídá s prudkým ústupem horečky. Pokles teploty je pak provázen zcela mimořádnými ztrátami vody a iontů potem.
• Zvláštním případem ztráty vody a iontů jsou zvracení a průjem.
• Diabetik, který svoji nemoc neléčí, může ztrácet močí až 9 litrů vody denně. Močí přitom odchází i velké množství draslíkových, fosfátových i dalších iontů.
• Porucha ledvin, vedoucí ke ztrátě schopnosti koncentrovat i zřeďovat moč, působí rovněž nadměrné ztráty vody a iontů. Takto nemocný člověk musí pít, solit a případně doplňovat další ionty přesně podle pokynu odborníka. Neslaná dieta by mu ublížila. Omezení soli je namístě pouze tehdy, když ledviny ztratily schopnost vyloučit dostatečný objem moče.
• Vzácnější je hormonální porucha, kdy ledviny vylučují pouze velmi zředěnou moč. Ztráty vody jsou tak velké, že naléhavá žízeň nutí nemocného pít vodu po džbánech. Choroba se jmenuje úplavice žíznivá a nemocný někdy vypije až 15 l vody denně.

Co a jak správně pít?

Voda je nejlepší variantou. V dnešní době, kdy se navíc dají koupit i různé filtry, je nejlepší pít vodu z kohoutku. Navíc, vodu si můžete ochutit nějakou bylinkou, mátou, okurkou, melounem, citrusy nebo třeba levandulí.
Balená voda je jistě také dobrá, ale nikdy nemáme úplnou jistotu, jak byla skladována, kde byla uložena a podobně. Minerální vody jsou jistě dobrým doplňkem, ale neměli bychom je konzumovat nějak pravidelně nebo příliš často. Všeho moc škodí, a to se týká i ukládání minerálů. Čerstvá přírodní ovocná šťáva je skvělým doplňkem. Ta dodá do těla i vitamin C a nahradí ztráty draslíku, jehož potřeba v zátěži stoupá. Navíc hodně chutná dětem a tělu může dodat i vlákniny.

Pokud pijete hodně kávy či černého čaje, tak pozor. Ke každému hrnku vypijte sklenici vody. Kofein obsažený v kávě tělo odvodňuje, proto mu dodejte vláhu sklenicí vody. V práci si položte na stůl láhev vody a sklenici. Zpravidla odpoledne bude láhev vypitá. Také zařaďte pití do svého denního stravovacího režimu a zvykněte si doplnit snídani, oběd, večeři i svačinky v průběhů dne sklenicí vody. Pokud si zautomatizujete spojení jídla a pití, hlad bude vaším pomocníkem. Napijete-li se před jídlem, naplníte si navíc žaludek, a sníte tak menší porci. Rozhodně doporučujeme jíst, a pravidelně, spoustu zeleniny a ovoce, které mají vysoký obsah vody. Skvělým letním tipem jsou salátové okurky, melouny a další šťavnaté pochoutky. Také se doporučuje dát si k obědu nebo k večeři polévku. I ta se totiž do celkové spotřeby vody započítává. 

Kolik vody má člověk vypít napoví vzhled a množství moče. Ta má být světlá a má jí být nejméně 1 l, raději 1,5 litru denně. Protože člověk ztrácí vodu také kožním povrchem, dechem a stolicí, měl by denně vypít nejméně 1,5 až 2,0 litru tekutin. Víc tekutin je třeba vypít ráno, aby se uhradila noční ztráta. Pak je vhodné pít pravidelně asi tak po 2 hodinách.

Ale pozor, vše je individuální a závislé také na tom, kde jsme, jakou máme pohybovou aktivitu, jak se namáháme nebo zda netrpíme nějakou chorobou. Máte-li nějakou pochybnost, vždy ji zkonzultujte se svým lékařem, ten Vás zná nejvíc.

Věděli jste, že:

• vzhledem k hmotnosti má nejvyšší potřebu pít dítě? Proto také potřebuje pít nejčastěji.
• pocit žízně se ve stáří snižuje?
• ztráty vody odpařováním se ještě zvyšují při stoupající vlhkosti vzduchu, zvlášť přesáhne-li nasycenost vzduchu vodními parami hodnotu 45 %?
• současně s tím, jak se potíme, ztrácíme nejen vodu, ale i ionty?
• při horečkách nebo zvracení a průjmovém onemocnění je nutno vodu nebo čaj zaměnit za minerálku s vyšším obsahem sodíkových a chloridových iontů a podle míry ztrát tekutin přechodně víc solit?
• voda není kalorická, neobsahuje žádné cukry ani tuky, proto nezatěžuje náš organismus?
• voda potlačuje chuť k jídlu? Naše babičky říkaly, že "Hlad je převlečená žízeň."
• studie také prokázaly, že nedostatečné pití vody zvyšuje ukládání tuků v těle a naopak? 
• dodržování pitného režimu ovlivňuje naše zdraví, např. snižuje riziko infarktu? To dosvědčují šestileté studie britských univerzit, zveřejněné v roce 2002, které říkají, že lidé, kteří vypijí více, než pět sklenic vody denně mají menší pravděpodobnost, že zemřou na srdeční infarkt než lidé, kteří pijí méně než dvě sklenice vody denně.
• když budete pravidelně pít, vaše pleť bude svěží, hydratovaná a pružná? A vy sami se budete cítit lépe.