Muž, který změnil moderní medicínu
6. srpna 1881 se narodil Alexander Fleming – lékař a vědec, jehož objev penicilinu položil základy moderní antibiotické léčby. Jeho práce zachránila stovky milionů lidských životů a změnila způsob, jakým medicína léčí infekční onemocnění.
Od skotské farmy do laboratoře
Alexander Fleming se narodil ve Skotsku do rodiny farmářů. Po studiích medicíny v Londýně začal pracovat jako bakteriolog v nemocnici St. Mary’s, kde se zabýval zejména výzkumem infekcí a imunitní odpovědi. Již během první světové války upozorňoval na nedostatečnou dezinfekci ran a hledal účinnější prostředky proti infekci.
Náhodný objev, který změnil svět
V roce 1928 Fleming během rutinní práce v laboratoři pozoroval, že jedna z jeho bakteriálních kultur byla kontaminována plísní rodu Penicillium. Zjistil, že kolem plísně bakterie nerostou – a že tedy tato houba vylučuje látku schopnou zabíjet některé bakterie. Tuto látku pojmenoval penicilin.
Fleming nebyl první, kdo si všiml antibakteriálního účinku plísní, ale byl první, kdo tento jev správně vyhodnotil a popsal jako potenciálně průlomový v léčbě infekcí.
Od laboratorního pozorování k masové výrobě
Flemingovi se však nepodařilo penicilin izolovat ve stabilní a čisté formě vhodné pro léčbu. Tohoto úkolu se ujali až v roce 1939 Howard Florey a Ernst Boris Chain, kteří látku vyčistili a zahájili první klinické zkoušky. Během druhé světové války pak Spojené státy a Velká Británie spustily masovou výrobu antibiotika, které zachránilo tisíce životů na frontě i v civilní populaci.
Za tento společný přínos získali Fleming, Florey a Chain v roce 1945 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Revoluce v léčbě infekcí
Penicilin se stal prvním skutečně účinným antibiotikem v historii. Změnil prognózu nemocí, které byly do té doby často smrtelné – např. zápal plic, spála, syfilis, streptokokové a stafylokokové infekce.
Objev penicilinu zároveň odstartoval „zlatý věk antibiotik“, během něhož byly objeveny desítky dalších antibakteriálních látek. Antibiotika se stala klíčovým pilířem moderní medicíny a chirurgických zákroků, transplantací i onkologické léčby.
Dědictví a výzvy současnosti
Dnes si připomínáme Flemingův odkaz nejen jako milník vědeckého pokroku, ale i jako výzvu k odpovědnému přístupu. Nadměrné a nevhodné užívání antibiotik vedlo ke vzniku rezistentních bakterií, které opět ohrožují naši schopnost léčit běžné infekce.
Fleming sám před tímto rizikem varoval již v roce 1945, kdy při přebírání Nobelovy ceny prohlásil:
„Jednoho dne může přijít člověk, který si koupí penicilin a nenačte si návod k použití. Může si vzít příliš malou dávku a jeho mikroby se stanou rezistentními.“