Šokové stavy, anafylaktický šok
Co je to vlastně šok?
Šok je život ohrožující stav, kdy organismus trpí nedostatkem kyslíku a živin, většinou v důsledku větší ztráty krve – nejčastěji příčinou vnitřního krvácení. Postižený šokem je malátný, může ztratit vědomí, je apatický. Má špatně hmatatelný puls na periferních tepnách, zejména na rukou. Puls přitom dosahuje frekvence vyšší než 90 tepů za minutu. Krevní tlak mnohdy nelze změřit vůbec. Kůže je bledá, objevuje se studený pot. Nemocný je dehydratovaný, ovšem při podání většího množství tekutin dochází ke zvracení.
Čtyři základní formy šoku
- hypovolemický šok – dochází ke snížení průtoku krve v cévách – příčinou je vnější nebo vnitřní krvácení, nebo velký nedostatek tekutin – např. hydratace nebo popálení
- kardiogenní šok – nastává v případě, že srdce nepumpuje dostatek krve – a ta tak neokysličuje tělo
- septický šok – vzniká v případě, kdy se infekce dostane do krevního řečiště, a tak se roznáší do těla a působí další zdravotní potíže
- anafylaktický šok – je nejsilnější formou alergické reakce a může mít různé příčiny
Někdy se příznaky šoku dostaví pomalu a nenápadně. I proto je zapotřebí s šokem počítat předem při jakémkoliv větším zranění a rovnou provést protišoková opatření.
První pomoc
- Úplně nejdříve se ujistěte, že postiženému ani Vám nehrozí žádné nebezpečí. Bez zachránce není zachráněný - na to nikdy nezapomínejte.
- Uložte postiženého do tzv. protišokové polohy, ideálně v leže, na nepromokavé podložce. Zde ale pozor, pokud postižený nertoleruje polohu v leže, umožněte mu zaujmout jinou polohu, která mu vyhovuje.
- Zastavte případná viditelná krvácení a přivolejte záchrannou službu – linka 155 či 112.
- Stále sledujte tepovou frekvenci, krevní tlak (hmatnost pulzu) a stav vědomí.
- Pátrejte po dalších příčinách šoku a snažte se ošetřit zjištěná poranění (znehybnit zlomeniny apod.), eliminovat rušivé vlivy (přihlížející, hluk), zajistit tepelný komfort (zabránit prochladnutí či přehřátí - k tomu je vynikající izotermická fólie ).
- Nepodávejte nemocnému žádné nápoje, jídlo, léky (ani analgetika)
Pozor zvláště na anafylaktický šok
Jde o častou a vysoce nebezpečnou variantu šoku. Vzniká alergickou reakcí, při které tělo přehnaně reaguje na alergen. Jedná se o alergie na hmyzí bodnutí, alergii na lék podaný injekčně, nebo při potravinových alergiích. Postižený začne otékat, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce. Vznikají otoky v místě bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách, zarudlá horká kůže, svědění (na začátku reakce), dušnost a sípavé dýchání, mžitky před očima a ztráta vědomí. Pokud už k anafylaktickému šoku dojde, je nutné poskytnout postiženému první pomoc. Nejdůležitější je, aby taková pomoc byla včasná.
První pomoc u anafylaktického šoku?
- Volat okamžitě 155 nebo 112.
- Povolit postiženému oděv tak, aby mohl dobře dýchat.
- Pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit na záda a přizvednout končětiny na asi 30 cm.
- Pokud má postižený laickou injekční stříkačku s adrenalinem – EpiPen, AnaPen – možné ji podat (alergici s prudkými reakcemi ji u sebe mají).