
Jiří (Georg) Procháska: zapomenutý velikán české medicíny, který ovlivnil neurologii i oční chirurgii
Dne 17. července 2025 uplyne 205 let od úmrtí významného českého lékaře, profesora Jiřího Prochásky. Přestože jeho jméno dnes není široké veřejnosti příliš známé, jeho přínos pro světovou medicínu byl mimořádný. Byl nejen průkopníkem výuky anatomie a fyziologie, ale také jedním z prvních, kdo vědecky popsal reflexní činnost nervového systému. A navíc – jako zkušený oftalmolog – provedl tisíce úspěšných operací šedého zákalu.
Život a vzdělání
Jiří Procháska se narodil 10. dubna 1749 v Blížkovicích na jižní Moravě. Vzdělával se ve Znojmě, Olomouci a nakonec ve Vídni, kde získal titul doktora medicíny. Už ve svých devětadvaceti letech byl jmenován profesorem anatomie, fyziologie a očního lékařství na Univerzitě Karlově v Praze. Později pokračoval ve své kariéře na univerzitě ve Vídni, kde působil až do své smrti v roce 1820.
Reflexní teorie a neurologie
Procháska se významně zapsal do dějin medicíny svou teorií reflexů. Popsal princip nervového oběhu, rozlišil nervy na přívodní (aferentní) a odvodní (eferentní) a zavedl pojem sensorium commune jako centrální zpracovatelské centrum smyslových podnětů. Zásadní bylo jeho zjištění, že reflexní reakce mohou probíhat i bez účasti mozku, pokud je zachována mícha. Tímto objevem položil základy moderní neurologie a ovlivnil další vědce, jako byli Marshall Hall nebo Ivan Pavlov.
Oftalmologická praxe
Vedle teoretické práce se Procháska intenzivně věnoval i praxi. Jako oční lékař provedl více než 3000 operací šedého zákalu, což z něj činí jednoho z nejvýznamnějších oftalmologů své doby. Spojení mezi vědeckou činností a klinickou praxí u něj nebylo výjimkou, ale samozřejmostí – a právě v tom je jeho odkaz pro současnou medicínu mimořádně inspirativní.
Vzdělávání a muzejní činnost
V Praze i ve Vídni založil Procháska anatomická a patologicko-anatomická muzea, která sloužila pro výuku studentů medicíny. Jeho učebnice Institutiones physiologiae humanae byla přeložena do několika jazyků a stala se základním textem výuky fyziologie na řadě evropských univerzit. Vyškolil generaci lékařů, mezi něž patřili i předchůdci Jana Evangelisty Purkyně.
Odkaz pro dnešek
Jiří Procháska je příkladem lékaře, který dokázal propojit vědu, výuku a každodenní péči o pacienty. Reflexní teorie, kterou pomáhal formulovat, zůstává základem neurologie dodnes. Jeho chirurgická praxe v oftalmologii předcházela moderním metodám operací šedého zákalu. A jeho důraz na systematickou výuku a předávání znalostí mladším generacím je v dnešní době možná aktuálnější než kdy jindy.