Blahopřeji Vám, sestry a sestřičky

Blahopřeji Vám, sestry a sestřičky

Milé kolegyně, dne 12. května roku 1820 se narodila Florence Nightingalová, která jako první mezi britskými raněnými vojáky vytvořila základy ošetřovatelského modelu, který se používá do dnes.

Proto právě v neděli slaví všechny její následnice - všeobecné sestry, svůj den, a to bez ohledu na to, v jakém zdravotnickém oboru působí.
 
Florence Nightingalová byla anglická ošetřovatelka šlechtického původu.
 
Byla známá jako "dáma s lucernou" ("The Lady with the Lamp").
Florence i její sestru učil již od mala jejich otec, který vystudoval Cambridge. Učil je matematiku, dějepis, filozofii, ale i cizí jazyky. Florence na rozdíl od její sestry učení bavilo. Vyrostla z ní mladá atraktivní žena, která ale neměla zájem, jak bylo v té době zvykem, vdát se a uzavřít do rodinného kruhu. Již od mala měla v sobě hodně sociálního cítění, kterému ji naučil dědeček z matčiny strany.

Doma se nesetkala s velkým pochopením ani oporou, jelikož v té době mělo postavení zdravotní sestry velice špatnou pověst. Navíc v 19. století ženy z lepších domácností většinou nepracovaly. 
 
Zdravotní sestrou se rozhodla stát v roce 1845. Trvalo přes 10 let, než její rodiče souhlasili s tím, aby z ní byla zdravotní sestra. Problémem doby nebylo jenom prostředí, ve kterém se nemocní nacházeli, ale také nedostatečná vzdělanost sester. V nemocnicích se nedodržovaly základy hygieny, chyběla organizace práce a lidský přístup k nemocnému.
Proto se vydala spolu s rodinnými přáteli na cestu do Itálie, Řecka a Egypta a v roce 1850 do Německa, kde navštěvovala ústavy pro nemocné. Následně pracovala u Milosrdných sester v Paříži.

V září 1853 začala Krymská válka, která s sebou přinesla tisíce zraněných vojáků, na které nebyla zdravotnická zařízení v Turecku připravena. Když se o špatné situaci vojáků v lazaretech začalo psát v novinách pro britskou veřejnost, tehdejší britský ministr války Sidney Herbert poprosil Florence, aby zorganizovala ošetřovatelskou péči pro vojáky. Florence dala dohromady 38 zdravotních sester, se kterými 21. října odjela do Turecka, kde zprvu nenašla pochopení - lékaři nechtěli sestry k nemocným pouštět.

Válka přinesla kolem 400 000 mrtvých vojáků, ale mnohem více jich zemřelo vlivem špatné hygieny na choleru, tyfus a krvavé průjmy. Proti únavě, špatné výživě a životním podmínkám se Florence snažila bojovat hlavně s pomocí hygienických opatření, jako je pravidelná výměna ložního prádla, adekvátní osvětlení, pravidelné větrání, zdravější strava a lepší jídelní vybavení. Zároveň podporovala aktivitu nemocných a zlepšení dodávek léčiv. Všechna tato opatřením přinesla větší šanci na uzdravení zraněných a nemocných vojáků.

Přezdívku „dáma s lampou“ získala od vojáků, kteří si ji tak pamatovali z jejích večerních obchůzek u pacientů. Veřejně známou osobností se stala také díky otištění jejího portrétu a příběhu v anglických Timesech.

Stále bylo potřeba doplnit vzdělání sester. K tomu došlo v roce 1860, kdy Florence otevřela vůbec první zdravotnickou školu v Anglii. Zdravotní sestry a porodní asistentky byly vedeny místními lékaři, kteří vycházeli z vědeckých a moderních norem. Tato škola vznikla v nemocnici Sv. Tomáše a dnes se jmenuje Škola Florence Nightingalové pro zdravotní sestry a porodní asistentky. První zde vystudované sestry začaly pracovat roku 1865 v ošetřovně chudobince v Liverpoolu. Vzdělání sester vedlo nejen ke zvýšení úrovně zdravotnictví, ale i ke zlepšení kreditu povolání zdravotní sestry. 

Florence od mala vynikala v matematice a stala se tak průkopnicí v použití statistických údajů v oblasti epidemiologie a analýzy veřejného zdraví. Pod jejím vedením britská vláda zavedla systematické shromažďování statistických údajů o počtu obyvatel. Byla také průkopnicí ve vizuální prezentaci informací a statistických grafů, a to hlavně ve svých zprávách pro členy parlamentu a úředníky, kteří neradi četli do té doby klasické statistické zprávy. Mimo jiné hojně používala koláčový graf, což byla novinka z roku 1861.

Florence se stala příkladem nejen pro Anglii, ale i pro celý svět.


Když porovnáme postavení sester před 150 lety a nyní, pozorujeme výrazné změny. Jen málo povolání prodělalo v tak krátkém období tolik změn, jako právě profese sestry. Neznamená pouze pečovat o nemocného člověka.

V souvislosti s rozvojem nových poznatků o zdraví člověka se sestra stala samostatným nepostradatelným pracovníkem zdravotnického oboru. S tím roste i vyšší zodpovědnost a kompetence. Od sestry se v současnosti očekává větší odbornost, která jde ruku v ruce s vlastnostmi, jako je samostatnost a zodpovědnost.

Sestra musí být profesionál, který splňuje základní rysy profese. Je to vzdělání, odborné vědomosti, dovednosti a praxe. Tyto vlastnosti pomohou sestře k dosáhnutí potřebných vědomostí, které potřebuje při pomoci druhé osobě.

Profese sestry je považována za jedno z nejnáročnějších povolání, které působí na fyzickou i psychickou schránku člověka. Je spojeno s vysokými morálními nároky. Mezi nejdůležitější vstřícnost, empatie a schopnost jednat s lidmi.

V každé osobě, zvláště když se jedná o sestru, musí být kousek dobra a schopnost umět ho předat dál.

Jsem si jistá, že všechny sestry našeho zdravotnického zařízení splňují veškeré uvedené vlastnosti. Jsem hluboce přesvědčena, že i přes náročné chvíle, které ve svém profesním i osobním životě kolegyně každodenně prožívají, poskytují všem pacientům tu nejlepší péči.

V tento krásný a památný den přeji všem sestrám nejen pevné zdraví, ale hlavně víru do budoucnosti. Víru, že se dál budou moci věnovat svému povolání, že v něm budou i nadále nalézat smysl a samotnou podstatu toho poslání.

Přeji krásný sváteční den
 
Mgr. Růžena Tichá  hlavní sestra | Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra

Přehled aktuálních zástupů ordinací Přihlásit k odběru newsletteru ZZMV Nominujte své nejoblíbenější sestřičky a zdravotníky III. odborná konference ZZMV: Pracovně lékařská služba (PLS)