I o prázdninách pozor na popáleniny a opařeniny

Popáleniny a opařeniny jsou poranění, která vznikají působením vysokých teplot na povrch těla. Taková poranění jsou velmi vážná a mohou ohrozit i život.

Popáleniny jsou nejčastěji způsobeny ohněm, při zásahu elektrickým proudem nebo bleskem či třením, například při rychlém slaňování. Spálit Vás ovšem může i sluníčko, zvláště teď v létě. Opařeniny pak vznikají např. vařící vodou nebo horkou párou.

Je možné i laicky diagnostikovat popáleniny?

Ano, je to možné v takové míře, která je pro první pomoc dostačující. Popáleniny rozdělujeme na dvě kategorie. Na povrchní a hluboké. A dále je dělíme do 4 stupňů.

Popálenina 1. stupně je taková, kdy kůže po popálení jen zrudne a kůže pálí.
Popáleninu 2. stupně provází nejen zarudnutí kůže, ale objevují se i bolavé puchýře.
3. stupeň popálenin se projevuje jako příškvary, kůže je bílá.
Popáleniny 4. stupně jsou takové, kdy místo popálení je zuhelnatělé a kůže i hlubší struktury jsou zcela zničené. Díky hloubkovému popálení jsou v kůži zničena nervová zakončení, a proto tyto popáleniny nebolí.

Jako vážné popáleniny označujeme popáleniny dýchacích cest, obličeje, očí, v okolí konečníku a přirození bez ohledu na hloubku a velikost popálené plochy. A také pozor, u popálenin od 2. stupně výše se může v závislosti na rozsahu popálené plochy rozvíjet popáleninová nemoc a šok.

Je dobré vědět, jak určíme velikost poškození, tedy zasaženou plochu. I ta je pro léčbu a první pomoc rozhodující a určitě tuto informaci po nás bude chtít operátorka záchranné služby. Jako pomůcka pro určení velikosti popálené plochy nám poslouží velikost dlaně popálené osoby. Dlaň je přibližně 1 % celkové plochy kůže člověka. Takže například 5 dlaní postiženého odpovídá 5 % popálené plochy.

Dobrou a užívanou jednoduchou metodou pro orientační určování rozsahu postižení u dospělých a u velkých dětí je tzv. pravidlo devíti. U malých dětí nelze pravidlo použít pro disproporce mezi hlavou a ostatními částmi těla.

Tělesný povrch je rozdělen na oblasti, které reprezentují plochu přibližně 9 % nebo násobek devíti:

hlava + krk = 9 %
horní končetina = 9 %
dolní končetina 2 x 9 = 18 %
přední plocha trupu 2 x 9 = 18 %
zadní plocha trupu 2 x 9 = 18 %
genitál a perineum = 1 %

Proč je důležité si „devítkové pravidlo“ zapamatovat?

Rozsah postižení s ohledem na věk zraněného je z hlediska zahájení první pomoci, protišokové léčby, přednemocniční neodkladné péče a třídění postižených u hromadného úrazu, nejdůležitějším faktorem. Hloubka postižení z hlediska okamžité pomoci není důležitá, protože se jedná o údaj časově variabilní. Hloubka popálení se může ještě v průběhu první pomoci změnit. Z hlediska dlouhodobé prognózy je ale informací, ovlivňující pozdní prognózu a kvalitu života s trvalými následky.

Základy první pomoci u popálenin

Při popálení musíme okamžitě zastavit působení tepla na postiženého! V praxi by to znamenalo třeba uhasit oděv, např. nehořlavou mokrou vlněnou dekou, případně mokrou bundou a odtáhnout postiženého od zdroje tepla. Popálené místo začneme chladit např. proudem studené čisté vody. Chladit popálené místo bychom měli tak 10 až 20 minut. Cítí-li postižený palčivou bolest, můžeme pokračovat v chlazení i déle, ale pozor na podchlazení, které může zhoršit stav postiženého. U malých dětí nikdy nechlaďte trup! Je-li popálení na 20 % a více, tak chladíme jen jednorázově a krátkodobě.

Přiškvařené kousky nebo jiné předměty z postiženého nikdy nestrháváme! Nestrháváme postiženému ani puchýře nebo zuhelnatělé tkáně. Co se ovšem pokusíme odstranit, to jsou různé kovové předměty, jako třeba řetízky, prstýnky, hodinky apod. Nikdy nepoužíváme žádné masti, zásypy či léky proti bolesti. Mohou zkreslit pozdější lékařskou diagnózu. Stejně tak i silné chlazení ledem může kůži ještě více poškodit a paradoxně způsobit i omrzliny.

Popálené místo zakryjeme sterilním obvazem nebo čistým kusem látky a voláme na číslo 155 nebo 112 nebo použijeme mobilní aplikaci Záchranka. Stále musíme být ve střehu a kontrolovat vědomí a kvalitu dechu. Všechna hluboká popálení nad 1 % popálené plochy, tedy velikost plochy jedné dlaně postiženého, vyžadují lékařskou péči!

Spálit se můžeme ale i na slunci při opalování. A ne málo. Citlivější osoby s nižší pigmentací nebo ti, kteří jsou vystaveni ostrému slunci na delší dobu, se mohou spálit tak, že mají nejen zcela rudou kůži, ale i puchýře. Tady je nutné zmínit nejprve prevenci. Tak všem s citlivou kůží, a zvláště dětem, jednoznačně doporučujeme omezit slunění na 20–30 minut. Ale pozor, mimo poledne nebo největší horka. Rozhodně je třeba použít vyšší faktory opalovacího krému. To platí i pro koupání. Slunce opaluje i když jste ve vodě, koupete se nebo se potápíte. Dokonce je to záludné v tom, že voda vás sice ochlazuje, nic necítíte, ale za několik hodin se dostaví silné bolesti. Pro přímý pohyb na slunci se tedy doporučuje i světlé a vzdušné tričko nebo košile s dlouhým rukávem, případně i kalhoty.

Se spálenou kůží po opalování, nebo po intenzivním pobytu na slunci a v horku, je mnohdy spojen i úpal nebo úžeh. Obojí je velmi nepříjemný zážitek. Na začátek ale otázka. Úpal a úžeh není jedno a to samé, mají jinou příčinu. Poznáte je od sebe? Ne?

Zatímco úžeh způsobuje sluneční záření, které spolu s vlastním teplem poškozuje mozkové buňky, úpal je důsledkem nadměrného horka jako takového, kdy tělo přestává odvádět přebytečné teplo. Úžeh tak hrozí třeba po dlouhém přehnaném slunění. Mezi příznaky patří bolest hlavy, závratě, zrychlení srdeční činnosti a změny krevního tlaku, zrudnutí pokožky hlavy. Úpal může nastat důsledkem pobytu v uzavřeném autě v horkém dni – pozor na dopravní kolony! Projevuje se kromě zvýšené teploty mimo jiné malátností, zvracením, ale i ztrátou vědomí.

Pomoc při úžehu
Nejprve musíme zamezit dalšímu zahřívání postiženého – přeneseme jej do stínu nebo ideálně do chladné, dobře větrané místnosti. Může být po nějaký čas i průvan. Poté začneme s postupným zchlazováním. Podáváme chladivé nápoje, studené zábaly. Zchlazování by nemělo být postiženému nepříjemné! Také musíme zamezit druhotnému podchlazení. Teplotu srážíme přibližně na 38°C. V těžších případech je nutné podávání léků podporujících srdeční činnost, to je práce pro profesionální záchranáře a lékaře.

Pomoc při úpalu
I v tomto případě platí přesun postiženého do chladnější místnosti, případně mu podložit nohy, aby byly výš. Postupujeme úplně stejně jako v případě úžehu, jen ještě můžeme na hlavu přikládat chladivé obklady. Nic se ale nemá přehánět, takže žádný led a podobně. V případě poruch oběhu a dechu je třeba okamžitě vyhledat lékaře!

Opaříme se nejčastěji v kuchyni
Kuchyně a kuchyňské nádobí a náčiní je nejčastějším místem, kde si můžeme způsobit opařeninu. Stačí malá chvilka nepozornosti, špatný pohyb nebo zbrklá manipulace s rychlovarnou konvicí, hrncem nebo pekáčem. I jen prudce zvednutá poklice z hrnce s polévkou, leknutí z popálení z uniklé páry, upuštění police do hrnce s vařící vodou a její následný výstřik, nás mohou ošklivě opařit. Hrozné bývají opařeniny dětí, třeba od horkého čaje nebo kávy, kterou na sebe nechtěně strhnou ze stolu s ubrusem. Pozor ale i na koupání. Teplota vody při koupání dítěte by neměla přesáhnout 39 °C, proto vždy nejprve otestujte teplotu vody, než dítě ponoříme do vany a nikdy, nikdy nenecháváme dítě ve vaně bez dozoru.

První pomoc při opaření
Odstraňte veškerý oděv, který je mokrý od horké tekutiny. Pomalu ochlazujte zranění pod tekoucí vodou po dobu 30 minut. Nikdy na ránu nepoužívejte led nebo masti. U rozsáhlých zranění ihned voláme lékařskou pomoc. Pravidla jsou podobná jako u popálenin s tím, že opět musíme dávat pozor na případné šokové stavy.

Zdroj: Mladý zdravotník (spoluautorka Jitka Fikarová), MUDr. Josef Bláha, vektorizace Icewalker