S Jitkou Fikarovou nejen o cestách zahraničních

Vrchní sestra Jitka Fikarová je bezesporu jednou z nejviditelnějších osobností ZZMV. Velmi dobře ji znají především pacienti a klienti Oblastního zdravotnického zařízení v Brně. Stejně tak dobře ale Jitku znají i policejní a hasičští potápěči a pyrotechnici. Jezdí s nimi totiž nejen na výcvik, ale i na zahraniční mise, kde jim tzv. kryje záda a poskytuje zdravotnické zajištění. Jitka se také věnuje aktivitám pro Český červený kříž a přednášení – tedy předáváním svých zkušeností dalším kolegům. Jitka Fikarová, po vítězství v resortní soutěži ZZMV „Nejlepší nelékařský zdravotnický pracovník ZZMV“ roku 2014, získala také ocenění v celostátní soutěži „Sestra roku 2014“. Kromě toho uspěla i v kategorii "Sestra mého srdce", v níž rozhodlo o jejím vítězství víc než 6.000 hlasů, které jí zaslali její sympatizanti.



Jakých misí jste se doposud účastnila? Vnímáte je jako rizikové?

S příslušníky Odboru speciálních potápěčských činností a výcviku jsem se účastnila čtyř zahraničních výjezdů – misí. Dvě byly pyrotechnicky zaměřené na odminování řek Sávy (2013) a Uny (2016). Další dva výjezdy byly spojeny s misemi výcvikovými, a to do Rakouska (2015), resp. Chorvatska (2016). Nedá se říci, která činnost je více rizikovější, každá oblast nese něco jiného a životy a zdraví účastníků jsou ohroženy jak při práci pod vodou, tak při náročném potápěčském výcviku – ponorech do velkých hloubek, potápění s uzavřeným dýchacím okruhem, potápění ve větší nadmořské výšce v horském jezeře apod.

Jak dlouho trvá příprava na misi? 

Příprava mise je během na dlouhou trať, trvá řadu měsíců a představuje práci mnoha lidí. Co se týká zdravotnického zajištění, příprava trvá určitě kratší dobu a je zaměřena na přípravu materiálu na ošetření, léků, přístrojů a dokumentace. Vše musíte sbalit a připravit na transport a na to, že budete pracovat v ne úplně pohodlných podmínkách. V lepším případě máte k dispozici sanitu, člun, auto, jinak ale také provádíte měření a ošetření přímo u vody, kam mnohdy není nejsnadnější přístup. Ošetření a sledování probíhá podle potřeby kdykoliv během dne a za všech povětrnostních podmínek.

Smyslem misí je nejen pomoci v zahraničí, ale také místní policisty nebo pyrotechniky naučit, jak se třeba s municí ve vodě vypořádat. Je to tak? Funguje přenos zkušeností i opačně, tedy od místních bezpečnostních složek směrem ke členům mise?

Určitě ano, v práci každého něco dominuje. Místní, tj. např. bosenská FUCZ, má ohromné zkušenosti s vyhledáváním a likvidací munice, a to v rozsahu, jenž je dán nedávnou válečnou zkušeností, kterou tato země učinila. Dokážeme se učit jeden od druhého. A to je samozřejmě také velká hodnota pro všechny zúčastněné týmy a země.

Jakou úlohu má zdravotnice v týmu, který je složen z policistů a hasičů - pyrotechniků nebo potápěčů?

Mým úkolem je zejména péče o zdraví účastníků misí, tj. řešení akutních zdravotních problémů. Jde např. o ošetření drobných poranění, nachlazení, dehydratace a další zdravotní komplikace. Naštěstí nebyl žádný z problémů příliš závažný a vždy jsme byli schopni jej řešit na místě vlastními silami. Dalším úkolem je předponorová příprava a vyšetření, dohled během ponorů a péče po ponorech. To, že se nikomu nic vážného nestalo, vyplývá především z neskutečné profesionality všech členů v týmu.  

Platí pravidlo, že člověk má být opatrný. V případě Vaší práce to ale platí několikanásobně.

Opatrní jsme určitě museli být všichni, každý člen týmu měl nezastupitelnou úlohu. Velká zodpovědnost byla zejména na potápěčích - pyrotechnicích, kteří prováděli ohledání munice přímo na místě nálezu ve vodě, mnohdy za zhoršené viditelnosti a v silném proudu. Práce s municí na břehu také vyžadovala soustředění. Bylo to hodně náročné. Z mého pohledu si všichni zúčastnění zasluhují obdiv za svůj odvedený kus práce, a nebylo jí málo. 

Bez záchranáře není zachráněný, tedy i Vy sama musíte dbát na to, abyste byla (nejen) na misi v pořádku. Je těžké na misi dodržovat všechna pravidla?

Není to těžké, je to především naprosto nezbytné. Bezpečnost všech je prioritou. Když se vyhlásí, že se někam nesmí vstupovat, např. kvůli nálezu nebezpečné munice, tak se tam prostě nesmí. Stejně tak je zakázáno vstupovat do minových polí. Je radno držet se i rad týkajících se pohybu po městech, jídla a pití apod. Každý, kdo se výcviku nebo ostré mise zúčastní, tak musí na přísná pravidla přistoupit. Jinak tam nemá co dělat. Mohl by ohrozit nejen sebe, ale i ostatní.

Čeká Vás v tomto roce nějaká mise?

Uvidíme, co nás letos čeká. Mise se plánují, ale stejně tak i výcviky, takže se uvidí. 

Jitko, přejeme hodně štěstí, energie a úspěchů.